F51.4 – Spánkové děsy [noční děsy – pavor nocturnus]

F51.4

Spánkové děsy [noční děsy – pavor nocturnus]

category

Jde o noční epizody extrémního děsu a paniky‚ spojené s intenzivním křikem‚ pohyblivostí a silnými vegetativními příznaky. Pacient si sedne nebo vstane obvykle během první třetiny nočního spánku s panickým výkřikem. Velmi často buší na dveře a chce utéci‚ ačkoliv většinou místnost neopouští. Pokud si na událost vůbec vzpomene‚ pak jsou vzpomínky velmi neúplné (obvykle jedna nebo dvě útržkovité představy).

F514 F 51.4 F 514

F52.1 – Odpor k sexualitě a nedostatek požitku ze sexuality

F52.1

Odpor k sexualitě a nedostatek požitku ze sexuality

category

Představa sexuálního aktu produkuje příliš mnoho obav nebo úzkostí‚ takže se sexuální aktivitě vyhýbá (sexuální averze)‚ nebo sexuální odpověď i orgasmus jsou správně pociťovány‚ ale je nedostatek dostatečného potěšení (nedostatek sexuálního uspokojení).

Anhedonie (sexuální)

F521 F 52.1 F 521

F52.6 – Neorganická dyspareunie

F52.6

Neorganická dyspareunie

category

Dyspareunie (neboli bolest během soulože) se vyskytuje u žen i u mužů. Může být způsobena lokální patologií‚ a pak musí být správně zařazena pod patologický stav. Tato položka je určena pro použití pouze pokud není žádná primární neorganická sexuální dysfunkce (např. vaginismus nebo suchost vaginy).

Psychogenní dyspareunie

dyspareunie (organická) N94.1

F526 F 52.6 F 526

F50.5 – Zvracení spojené s jinými psychologickými poruchami

F50.5

Zvracení spojené s jinými psychologickými poruchami

category

Opakované zvracení‚ které se vyskytuje u disociativních poruch (F44.–) a hypochondrické poruchy (F45.2)‚ a které není způsobeno stavy‚ které jsou zařazeny mimo tuto kapitolu. Této podpoložky může být rovněž použito jako dodatku k O21.– (nadměrné zvracení v těhotenství)‚ když při určení příčiny opakované nauzey a zvracení v těhotenství převažují emoční faktory.

nauzea R11

zvracení NS R11

F505 F 50.5 F 505

F51.0 – Neorganická nespavost

F51.0

Neorganická nespavost

category

Nespavost je stav nedostatečné kvality a kvantity spánku‚ který přetrvává po určitý časový úsek‚ včetně obtížného usínání‚ přerušovaného spánku nebo časného ranního probouzení. Nespavost je běžným příznakem mnoha duševních i tělesných poruch‚ a měla by být zde zařazena jako dodatek k základní poruše pouze tehdy‚ když ovládá klinický obraz.

nespavost (organická) G47.0

F510 F 51.0 F 510

F51.1 – Neorganická hypersomnie

F51.1

Neorganická hypersomnie

category

Hypersomnie je definována bud' jako stav nadměrného spaní ve dne a spánkových záchvatů (které nejsou přičítány nedostatku spánku) nebo prodloužený přechod k plnému bdění po probuzení. Pokud není přítomen organický faktor pro výskyt hypersomnie‚ pak je obvykle tento stav spojený s nějakou duševní poruchou.

hypersomnie (organická) G47.1

narkolepsie G47.4

F511 F 51.1 F 511

F44 – Disociativní (konverzní) poruchy

F44

Disociativní (konverzní) poruchy

category

Obvyklými tématy disociativních nebo konverzních poruch jsou částečná nebo úplná ztráta normální integrace mezi vzpomínkami na minulost‚ uvědomění si vlastní identity a bezprostředních pocitů‚ a ovládání tělesných pohybů. Všechny typy disociativních poruch mají tendenci opakování po několika týdnech nebo měsících‚ zvláště jestliže jejich výskyt byl spojen s traumatizující životní událostí. Chroničtější poruchy‚ zejména obrny a anestezie mohou vzniknout‚ je-li začátek spojen s neřešitelnými problémy nebo interpersonálními obtížemi. Tyto poruchy byly dříve zařazovány jako různé typy „konverzní hysterie”. Předpokládá se jejich psychogenní původ‚ jsou těsně časově spojeny s traumatickou událostí‚ s neřešitelnými a nesnesitelnými problémy nebo porušenými vzájemnými vztahy.
Příznaky často ukazují pacientovu představu o tom‚ jak má vypadat somatická choroba. Lékařské vyšetření neodhalí žádnou známou interní ani neurologickou poruchu. Dále je průkazné‚ že ztráta funkce je výrazem emočního konfliktu nebo potřeby. Příznaky se mohou vyvinout v těsné závislosti na psychologickém stresu a často se objeví náhle. Zde jsou uvedeny pouze poruchy tělesných funkcí‚ které jsou normálně řízeny vůlí a ztráta citlivosti. Poruchy spojené s bolestí a dalším komplexem tělesných pocitů zprostředkovaných vegetativním nervovým systémem jsou zařazeny pod somatoformními poruchami (F45.0). Vždy si musíme uvědomovat možnost pozdního objevení vážné tělesné nebo duševní choroby.

konverzní:
. hysterie

konverzní:
. reakce

hysterie

hysterická psychóza

simulace (vědomá) Z76.5

F44 F 44 F 44

F44.3 – Trans a posedlost

F44.3

Trans a posedlost

category

Poruchy‚ kde je dočasná ztráta pocitu osobní identity a plného uvědomování okolí. Sem patří pouze transové stavy‚ které jsou mimovolní nebo nechtěné‚ vyskytující se mimo nábožensky nebo kulturně akceptované situace.

stavy spojené s:
. akutní a přechodnou psychotickou poruchou F23.–

stavy spojené s:
. organickou poruchou osobnosti F07.0

stavy spojené s:
. postkomočním a postkontuzním syndromem F07.2

stavy spojené s:
. intoxikací psychoaktivními látkami F10–F19 se společnou charakteristikou .0 na čtvrtém místě)

stavy spojené s:
. schizofrenií F20.–

F443 F 44.3 F 443

F44.5 – Disociativní záchvaty

F44.5

Disociativní záchvaty

category

Disociativní záchvaty mohou napodobovat epileptické paroxyzmy velmi věrně‚ hlavně pokud se týká pohybů‚ ale kousnutí do jazyka‚ úraz při pádu a inkontinence moči jsou vzácné. Ztráta vědomí není přítomna nebo je nahrazena stavem stuporu nebo transu.

F445 F 44.5 F 445

F44.6 – Disociativní anestezie a ztráta citlivosti

F44.6

Disociativní anestezie a ztráta citlivosti

category

Necitlivé oblasti kůže mají často hranice‚ které jasně ukazují‚ že jsou sdruženy s pacientovými představami o tělesných funkcích spíše než s lékařskými vědomostmi. Může být diferencovaná ztráta mezi senzorickými modalitami‚ které nemohou být způsobeny neurogenní lézí. Ztráta citlivosti může být spojena s pocity mravenčení. Ztráta vidění a slyšení je u disociativních poruch vzácná.

Psychogenní hluchota

F446 F 44.6 F 446