F51.0
Neorganická nespavost
category
Nespavost je stav nedostatečné kvality a kvantity spánku‚ který přetrvává po určitý časový úsek‚ včetně obtížného usínání‚ přerušovaného spánku nebo časného ranního probouzení. Nespavost je běžným příznakem mnoha duševních i tělesných poruch‚ a měla by být zde zařazena jako dodatek k základní poruše pouze tehdy‚ když ovládá klinický obraz.
nespavost (organická) G47.0
F510 F 51.0 F 510
N95.1
Menopauzální a klimakterické stavy u žen
category
Symptomy jako jsou návaly‚ nespavost‚ bolesti hlavy‚ neschopnost soustředění spojené s menopauzou
ve spojení s umělou menopauzou N95.3
N951 N 95.1 N 951
G40.5
Zvláštní epileptické syndromy
category
Epilepsia partialis continua [Koževnikovova]
Epileptické záchvaty spojené s:
. alkoholem
Epileptické záchvaty spojené s:
. léčivy
Epileptické záchvaty spojené s:
. hormonálními změnami
Epileptické záchvaty spojené s:
. nespavostí
Epileptické záchvaty spojené s:
. stresem
G405 G 40.5 G 405
F94.1
Reaktivní porucha příchylnosti dětí
category
Porucha začíná v prvních pěti letech života a je charakterizována přetrvávajícími abnormalitami v dětském vzorci sociálních vztahů‚ které jsou sdruženy s emočními poruchami a které jsou reaktivní na změny zevního prostředí (např. bázlivost a nespavost‚ špatná sociální interakce se stejně starými‚ agrese k sobě a druhým‚ trápení‚ v některých případech nedostatečný vzrůst). Tento syndrom se pravděpodobně vyskytuje jako výsledek výrazného nezájmu rodičů‚ zneužívání dítěte nebo špatného zacházení s ním.
Aspergerův syndrom F84.5
porucha desinhibovaných vztahů u dětí F94.2
syndrom špatného zacházení T74.–
normální variace ve schématu selektivní vazby sexuální nebo tělesné zneužívání dítěte‚ které má za následek psychosociální problémy Z61.4–Z61.6
F941 F 94.1 F 941
F51.2
Neorganická porucha cyklu bdění a spánku
category
Porucha cyklu bdění–spánek je definována jako nedostatek synchronizace mezi jedincovým cyklem spánek–bdění a cyklem‚ požadovaným pro dané okolí‚ což má za následek stížnosti bud' na nespavost nebo nadměrnou spavost.
Psychogenní inverze:
. cirkadiánního rytmu
Psychogenní inverze:
. nyktohemerálního rytmu
Psychogenní inverze:
. spánkového rytmu
poruchy cyklu spánku a bdění (organické) G47.2
F512 F 51.2 F 512
F43.1
Posttraumatická stresová porucha
category
Začíná jako opožděná nebo protrahovaná odpověď na stresovou událost nebo situaci (krátkého nebo dlouhého trvání) mimořádně ohrožující nebo katastrofické povahy‚ která je sto způsobit silné rozrušení téměř u každého. Predisponující faktory‚ jako rysy osobnosti (nutkavé‚ astenické) nebo neuróza v anamnéze‚ mohou snižovat práh vzniku tohoto syndromu nebo zhoršovat jeho průběh‚ ale pro vysvětlení jeho vzniku nejsou nutné ani dostačující. Typické jsou epizody znovuoživování traumatu v neodbytných vzpomínkách („flashbacks”)‚ snech nebo nočních můrách‚ které se objevují na přetrvávajícím pozadí pocitu tuposti a emoční oploštělosti‚ stranění se od lidí‚ netečnosti vůči okolí‚ anhedonie a vyhýbání činnostem a situacím‚ upomínajícím na traumatický zážitek. Obvykle se objevuje vegetativní hyperreaktivita a zvýšená bdělost‚ zesílené úlekové reakce a nespavost. S uvedenými příznaky je obvykle spojena úzkost a deprese a nejsou řídké ani suicidální myšlenky. Začátek následuje po traumatu s latencí od několika týdnů do několika měsíců. Průběh je kolísavý‚ ale ve většině případů dochází k úpravě. V malém počtu pacientů může nastat chronický průběh po léta a trvalá změna osobnosti (F62.0).
Traumatická neuróza
F431 F 43.1 F 431
F07.2
Postkomoční syndrom
category
Tento syndrom se objevuje po úrazu hlavy (obvykle dostatečně těžkém‚ že způsobil ztrátu vědomí) a zahrnuje řadu různých symptomů‚ jako bolest hlavy‚ závratě‚ únava‚ podrážděnost‚ obtížnou koncentraci a schopnost provádět duševní úkoly‚ poruchu paměti‚ nespavost a sníženou toleranci ke stresu‚ emočnímu vzrušení nebo alkoholu.
Postkontuzní syndrom (encefalopatie)
Posttraumatický mozkový syndrom nepsychotický
stávající (současný) otřes mozku S06.0
F072 F 07.2 F 072