F98.2 – Poruchy příjmu potravy v kojeneckém a dětském věku

F98.2

Poruchy příjmu potravy v kojeneckém a dětském věku

category

Poruchy příjmu potravy mají různé projevy obvykle specifické pro kojenecký věk a časné dětství. Obyčejně se k nim počítá odmítání stravy nebo nadměrná vybíravost v jídle za předpokladu dostatečné dodávky potravy kompetentní osobou pečující o dítě a za nepřítomnosti organického onemocnění. Může nebo nemusí být přidružena ruminace (potrava se vrací do úst bez nauzey nebo bez gastrointestinálního onemocnění).

Ruminační porucha kojenců

mentální anorexie a jiné poruchy jedeni F50.–

krmení:
. s potížemi a špatně prováděné R63.3

krmení:
. problémové u novorozenců P92.–

pika kojenců nebo dětí F98.3

F982 F 98.2 F 982

F98.4 – Stereotypní pohybové poruchy

F98.4

Stereotypní pohybové poruchy

category

Volní‚ opakované‚ stereotypní‚ nefunkční (a často rytmické) pohyby‚ které nejsou částí nějakého známého psychiatrického nebo neurologického stavu. Když se tyto pohyby objevují jako symptomy nějaké jiné poruchy‚ pak musí být použit příslušný kód této poruchy. Mezi pohyby‚ nemající charakter sebepoškozování patří: pohupování tělem‚ potřásání hlavou‚ vytrhávání a kroucení vlasů‚ manýry prstů a plácání rukou. Stereotypní chování sebepoškozující: opakované údery do hlavy‚ píchání do očí‚ plácání do tváří‚ kousání rtů‚ rukou a jiných částí těla. Všechny stereotypní pohyby se nejčastěji vyskytují u mentálně retardovaných (pokud tomu tak je‚ zaznamenáme oba kódy). Jestliže píchání do očí je u dítěte spojeno s poruchou vidění‚ zaznamenáme oba kódy: píchání do očí pod F98.4 a zrakovou poruchu pod příslušný kód smyslové poruchy.

Porucha stereotypního návyku

abnormální mimovolné pohyby R25.–

poruchy pohybů organického původu G20–G25

kousání nehtů F98.8

dloubání v nose F98.8

stereotypy‚ jako součást širšího psychiatrického onemocnění F00–F95

cucání palce F98.8

tiky F95.–

trichotillomanie F63.3

F984 F 98.4 F 984

F98.5 – Koktavost (zadrhávání v řeči)

F98.5

Koktavost (zadrhávání v řeči)

category

Řeč‚ která je charakterizovaná častým opakováním nebo prodlužováním slabik a slov‚ případně alternativně častým zaváháním a pauzami‚ které narušují rytmický tok řeči. Klasifikována by měla být jako onemocnění pouze tehdy‚ když výrazně narušuje plynulost řeči.

brebtavost F98.6

tiky F95.–

F985 F 98.5 F 985

F92.0 – Depresivní porucha chování

F92.0

Depresivní porucha chování

category

Tato položka vyžaduje kombinaci poruchy chování (F91.–) s trvale výraznou depresí prokázanou symptomy‚ jako je nadměrný smutek‚ nedostatek zájmu a radosti z běžné činnosti‚ pocity viny a beznaděje. Může být přítomna též porucha spánku a chuti k jídlu.

Porucha chování podle F91.– sdružená s depresivním onemocněním podle F32.–

F920 F 92.0 F 920

F93.3 – Porucha sourozenecké rivality

F93.3

Porucha sourozenecké rivality

category

U většiny malých dětí pozorujeme určitý stupeň emoční poruchy‚ objevující se obvykle bezprostředně po narození mladšího sourozence. Jako porucha by však měla být diagnostikována až tehdy‚ kdy stupeň nebo trvání této poruchy jsou jak statisticky neobvyklé‚ tak sdružené se sociální poruchou.

Sourozenecká žárlivost

F933 F 93.3 F 933

F94.0 – Elektivní mutismus

F94.0

Elektivní mutismus

category

Stav‚ který je charakterizován mlčením v určitých situacích. Je výrazně emočně determinován a dítě demonstruje‚ že za určitých situací je schopno mluvit‚ ale za jiných definovatelných situací mluvit přestane. Tato porucha je obvykle sdružena s určitými rysy osobnosti‚ jako je sociální úzkost a odtažitost‚ citlivost nebo odpor.

Selektivní mutismus

pervazivní vývojové poruchy F84.–

schizofrenie F20.–

specifické vývojové poruchy řeči F80.–

přechodný mutismus jako část separační úzkosti malých dětí F93.0

F940 F 94.0 F 940

F94.1 – Reaktivní porucha příchylnosti dětí

F94.1

Reaktivní porucha příchylnosti dětí

category

Porucha začíná v prvních pěti letech života a je charakterizována přetrvávajícími abnormalitami v dětském vzorci sociálních vztahů‚ které jsou sdruženy s emočními poruchami a které jsou reaktivní na změny zevního prostředí (např. bázlivost a nespavost‚ špatná sociální interakce se stejně starými‚ agrese k sobě a druhým‚ trápení‚ v některých případech nedostatečný vzrůst). Tento syndrom se pravděpodobně vyskytuje jako výsledek výrazného nezájmu rodičů‚ zneužívání dítěte nebo špatného zacházení s ním.

Aspergerův syndrom F84.5

porucha desinhibovaných vztahů u dětí F94.2

syndrom špatného zacházení T74.–

normální variace ve schématu selektivní vazby sexuální nebo tělesné zneužívání dítěte‚ které má za následek psychosociální problémy Z61.4–Z61.6

F941 F 94.1 F 941

F94.2 – Porucha desinhibovaných vztahů u dětí

F94.2

Porucha desinhibovaných vztahů u dětí

category

Zvláštní typ abnormální sociální funkce‚ která začíná v prvních pěti letech života a má tendenci přetrvávat i přes zřetelné změny v okolním prostředí. Jako příklady je možno uvést difuzní neselektivně zaměřenou náklonnost chování‚ vyžadující trvalou pozornost a nediferencovaně přátelské chování‚ špatně modulované vztahy mezi dětmi své věkové skupiny‚ které závisejí na okolnostech a mohou být sdruženy s poruchami emocí nebo chování.

Citově chladná psychopatie

Syndrom ústavního dítěte

Aspergerův syndrom F84.5

hospitalismus u dětí F43.2

hyperkinetické poruchy F90.–

reaktivní porucha příchylnosti dětí F94.1

F942 F 94.2 F 942

F91 – Poruchy chování

F91

Poruchy chování

category

Poruchy chování jsou charakterizovány opakovaným a přetrvávajícím agresivním‚ asociálním nebo vzdorovitým chováním. Takové chování by mělo výrazně překročit sociální chování odpovídající danému věku‚ mělo by být proto mnohem závažnější než běžné dětské zlobení nebo rebelantství dospívajících a mělo by mít trvalejší ráz (šest měsíců nebo déle). Tento druh poruch chování však může být projevem i jiné psychiatrické poruchy a v takovém případě má být preferována příslušná diagnóza. Chováním‚ na němž je diagnóza založena‚ je na příklad nadměrné praní se nebo týrání‚ krutost k lidem nebo ke zvířatům‚ závažné destrukce majetku‚ zakládání požárů‚ krádeže‚ opakované lži‚ záškoláctví a útěky z domova‚ neobvykle časté a silné výbuchy vzteku a nekázeň. Pro diagnózu postačuje jedno z těchto typů chování pokud je výrazné‚ nestačí však ojedinělý disociální čin.

[afektivní] poruchy nálady F30–F39

pervazivní vývojové poruchy F84.–

schizofrenie F20.–

když porucha chování je sdružena s:
. emočními poruchami F92.–

když porucha chování je sdružena s:
. hyperkinetickými poruchami F90.1

F91 F 91 F 91