F60-F69 – PORUCHY OSOBNOSTI A CHOVÁNÍ U DOSPĚLÝCH

F60-F69

PORUCHY OSOBNOSTI A CHOVÁNÍ U DOSPĚLÝCH

block

Tento oddíl zahrnuje rozmanitost stavů a vzorců chování klinického významu‚ které mají tendenci přetrvávat a objevují se jako vyjádření charakteristického životního stylu jedince a způsobu jeho vztahu k sobě i druhým. Některé z těchto stavů a vzorců chování se objevují časně v průběhu individuálního vývoje jako výsledek konstitucionálních faktorů a sociálních zkušeností‚ jiné se získávají později v životě. Specifické poruchy osobnosti (F60.–)‚ smíšené a jiné poruchy osobnosti (F61.–) a trvalé změny osobnosti (F62.–) jsou hluboce zakořeněné a trvalé vzorce chování‚ ukazující neměnnou odpověď na širokou škálu osobních a sociálních situací. Reprezentují extrémní nebo významné odchylky od způsobů‚ kterými průměrný člověk v dané kultuře vnímá‚ myslí‚ cítí a zvláště má vztahy k druhým. Takové vzorce chování mají tendenci být stabilní a zahrnovat různé oblasti chování a psychologického fungování. Jsou často‚ i když ne vždycky‚ sdruženy s různým stupněm subjektivní tísně a narušení sociálního výkonu.

F60-F69 F 60-F 69 F 60-F 69

F60.1 – Schizoidní porucha osobnosti

F60.1

Schizoidní porucha osobnosti

category

Porucha osobnosti charakterizovaná distancováním se od citových‚ sociálních a jiných kontaktů s preferencí fantazie‚ činností v samotě a introspektivní rezervovaností. Je přítomna neschopnost vyjadřovat své city a zakoušet radost.

Aspergerův syndrom F84.5

porucha s trvalými bludy F22.0

schizoidní porucha v dětství F84.5

schizofrenie F20.–

schizotypální porucha F21

F601 F 60.1 F 601

F60.3 – Emočně nestabilní porucha osobnosti

F60.3

Emočně nestabilní porucha osobnosti

category

Porucha osobnosti charakterizovaná určitým sklonem k zkratkovému chování bez uvážení jeho následků; nálada je nepředvídatelná a vrtošivá. Je sklon k neuváženým emočním výbuchům a neschopnost ovládat výbuchy svého chování. Je tendence k hašteřivému chování a ke konfliktům s ostatními‚ zvláště jsou–li zkratkové činy odmítány nebo potlačovány. Je možno rozlišit dva typy: typ impulzivní‚ charakterizovaný hlavně emoční nestabilitou a chybějícím ovládáním svých popudů‚ a typ hraniční‚ charakterizovaný navíc i poruchou představy o sobě‚ cílů a osobních preferencí‚ dlouhodobými pocity prázdnoty‚ dále intenzivními a nestabilními interpersonálními vztahy a tendencí k sebezničujícímu chování‚ včetně sebevražedných náznaků a pokusů.

Osobnost:
. agresivní

Osobnost:
. hraniční

Osobnost:
. výbušná

disociální porucha osobnosti F60.2

F603 F 60.3 F 603

F60.5 – Anankastická porucha osobnosti

F60.5

Anankastická porucha osobnosti

category

Porucha osobnosti charakterizovaná pocitem osobní nejistoty a pochyb‚ nadměrnou svědomitostí‚ zaměstnáváním se detaily‚ kontrolou‚ dále tvrdohlavostí‚ opatrností a rigiditou. Mohou být vtíravé a nevítané myšlenky nebo podněty‚ které však nedosahují vážnosti obsedantně–kompulzivní poruchy.

Osobnost:
. kompulzivní

Osobnost:
. obsesivní

Osobnost:
. obsedantně-kompulzivní

obsedantně-kompulzivní (nutkavá) porucha F42.–

F605 F 60.5 F 605

F50.5 – Zvracení spojené s jinými psychologickými poruchami

F50.5

Zvracení spojené s jinými psychologickými poruchami

category

Opakované zvracení‚ které se vyskytuje u disociativních poruch (F44.–) a hypochondrické poruchy (F45.2)‚ a které není způsobeno stavy‚ které jsou zařazeny mimo tuto kapitolu. Této podpoložky může být rovněž použito jako dodatku k O21.– (nadměrné zvracení v těhotenství)‚ když při určení příčiny opakované nauzey a zvracení v těhotenství převažují emoční faktory.

nauzea R11

zvracení NS R11

F505 F 50.5 F 505

F44.0 – Disociativní amnézie

F44.0

Disociativní amnézie

category

Hlavním rysem je ztráta vzpomínek‚ obvykle na důležité nedávné události. Není způsobena organickou duševní chorobou a je příliš nápadná‚ než aby mohla být vysvětlena běžnou zapomnětlivostí nebo únavou. Amnézie je obvykle soustředěna na traumatické události‚ jako např. nehoda nebo neočekávaná ztráta drahé osoby‚ a je obvykle částečná nebo selektivní. Úplná a všeobecná amnézie‚ která je vzácná‚ je obvykle součástí fugy (F44.1). Pokud je tomu skutečně tak‚ pak by jako taková měla být zařazena. Tuto diagnózu bychom neměli stanovit‚ pokud je současně přítomno organické postižení mozku‚ intoxikace nebo nadměrná únava.

amnestické poruchy‚ vyvolané alkoholem nebo jinými psychoaktivními látkami F10–F19 se společnou charakteristikou .6 na čtvrtém místě)

amnézie:
. NS R41.3

amnézie:
. anterográdní R41.1

amnézie:
. retrogrární R41.2

nealkoholický amnestický organický syndrom F04

pozáchvatová amnézie u epilepsie G40.–

F440 F 44.0 F 440

F45 – Somatoformní poruchy

F45

Somatoformní poruchy

category

Hlavním rysem je opakovaná stížnost na tělesné symptomy spolu s trvalým vyžadováním lékařského vyšetřování i přes opakované negativní nálezy a ujišťování lékaře‚ že obtíže nemají fyzickou podstatu. Pokud existuje nějaká tělesná nemoc‚ pak nevysvětluje rozsah a podstatu potíží nebo příznaků a nešťastnost a zaujetí pacienta.

disociativní poruchy F44.–

vytrhávání vlasů F98.4

opakování hlásek (lalling) F80.0

patlavost F80.8

okusování nehtů F98.8

psychologické nebo behaviorálni faktory‚ spojené s poruchami nebo nemocemi zařazenými jinde F54

sexuální dysfunkce nezpůsobená organickou poruchou nebo nemoci F52.–

dumlání palce F98.8

tiky (u dětí a dospívajících) F95.–

Tourettův syndrom F95.2

trichotillomanie F63.3

F45 F 45 F 45

F45.4 – Perzistující somatoformní bolestivá porucha

F45.4

Perzistující somatoformní bolestivá porucha

category

Hlavní obtíží je přetrvávající‚ těžká a zneklidňující bolest‚ která nemůže být plně vysvětlena fyziologickým procesem nebo somatickou poruchou a která se objevuje v souvislosti s citovým konfliktem nebo psychosociálními problémy‚ které jsou natolik výrazné‚ že dovolují závěry o tom‚ že jsou hlavními příčinnými vlivy. Jejich výsledkem je většinou zřetelný vzestup podpory a pozornosti‚ bud' lékaře nebo jiné osoby. Sem nezahrnujte bolesti předpokládaného psychického původu v průběhu depresivních poruch nebo schizofrenie.

Psychalgie

Psychogenní:
. bolest v zádech

Psychogenní:
. bolest hlavy

Somatoformní bolestivá porucha

bolesti v zádech NS M54.9

bolest:
. NS R52.9

bolest:
. akutní R52.0

bolest:
. chronická R52.2
. neztišitelná R52.1

tenzní bolest hlavy G44.2

F454 F 45.4 F 454

F43.1 – Posttraumatická stresová porucha

F43.1

Posttraumatická stresová porucha

category

Začíná jako opožděná nebo protrahovaná odpověď na stresovou událost nebo situaci (krátkého nebo dlouhého trvání) mimořádně ohrožující nebo katastrofické povahy‚ která je sto způsobit silné rozrušení téměř u každého. Predisponující faktory‚ jako rysy osobnosti (nutkavé‚ astenické) nebo neuróza v anamnéze‚ mohou snižovat práh vzniku tohoto syndromu nebo zhoršovat jeho průběh‚ ale pro vysvětlení jeho vzniku nejsou nutné ani dostačující. Typické jsou epizody znovuoživování traumatu v neodbytných vzpomínkách („flashbacks”)‚ snech nebo nočních můrách‚ které se objevují na přetrvávajícím pozadí pocitu tuposti a emoční oploštělosti‚ stranění se od lidí‚ netečnosti vůči okolí‚ anhedonie a vyhýbání činnostem a situacím‚ upomínajícím na traumatický zážitek. Obvykle se objevuje vegetativní hyperreaktivita a zvýšená bdělost‚ zesílené úlekové reakce a nespavost. S uvedenými příznaky je obvykle spojena úzkost a deprese a nejsou řídké ani suicidální myšlenky. Začátek následuje po traumatu s latencí od několika týdnů do několika měsíců. Průběh je kolísavý‚ ale ve většině případů dochází k úpravě. V malém počtu pacientů může nastat chronický průběh po léta a trvalá změna osobnosti (F62.0).

Traumatická neuróza

F431 F 43.1 F 431

F33 – Periodická depresivní porucha

F33

Periodická depresivní porucha

category

Porucha je charakterizovaná opakovanými fázemi deprese‚ jak je popsáno v depresivní fázi (F32.–)‚ aniž jsou v anamnéze samostatné fáze zvýšené nálady a energie (manie). Mohou být však přítomny krátké fáze lehkého zvýšení nálady a zvýšené aktivity (hypomanie)‚ které se dostavují bezprostředně po depresivní fázi‚ někdy vyvolané antidepresivní léčbou. Těžší formy periodické depresivní poruchy (F33.2 a F33.3) mají mnoho společného s dřívější koncepcí maniodepresivity‚ melancholie‚ vitální deprese a endogenní deprese. První fáze se může objevit v jakémkoli věku od dětství do stáří‚ začátek je bud' náhlý nebo pozvolný‚ trvání se pohybuje od několika týdnů až mnoha měsíců. Riziko‚ že pacient s periodickou depresivní poruchou bude mít také fázi manie‚ nikdy nevymizí úplně‚ avšak většinou tomu tak není. Pokud se však vyskytne tato manická fáze‚ pak by se měla diagnóza změnit na bipolární afektivní poruchu (F31.–).

periodické fáze:
. depresivní reakce

periodické fáze:
. psychogenní deprese

periodické fáze:
. reaktivní deprese

sezónní depresivní porucha

periodické krátké depresivní fáze F38.1

F33 F 33 F 33