F30.2
Manie s psychotickými symptomy
category
Ke klinickému obrazu popsanému pod F30.1 se přidají bludy (obvykle megalomanické) nebo halucinace (obvykle hlasy‚ které hovoří přímo k pacientovi). Vzrušenost‚ nadměrná motorická aktivita a trysk myšlenek mohou být natolik extrémní‚ že subjekt není schopen normální komunikace.
Manie s:
. psychotickými symptomy odpovídajícími náladě
Manie s:
. psychotickými symptomy neodpovídajícími náladě
Manický stupor
F302 F 30.2 F 302
F30.9
Manická fáze NS
category
Manie NS
F309 F 30.9 F 309
F20-F29
SCHIZOFRENIE‚ PORUCHY SCHIZOTYPÁLNÍ A PORUCHY S BLUDY
block
Do tohoto oddílu byly seskupeny schizofrenie‚ jako nejdůležitější člen této skupiny‚ schizotypální porucha‚ poruchy s trvalými bludy a větší skupina akutních a přechodných psychotických poruch. Schizo-afektivní poruchy zůstávají v této kapitole i přes svou kontroverzní povahu.
F20-F29 F 20-F 29 F 20-F 29
F20
Schizofrenie
category
Schizofrenické poruchy jsou obecně charakterizovány podstatnou a typickou deformací myšlení a vnímání. Afekty jsou nepřiměřené nebo otupělé. Jasné vědomí a intelektuální kapacita jsou obvykle zachovány‚ ačkoliv určité kognitivní defekty se mohou v průběhu doby vyvinout. Nejdůležitější psychopatologické fenomeny zahrnují ozvučování myšlenek; vkládání nebo odnímání myšlenek; vysílání myšlenek; bludné vnímání a bludy ovládání; pasivita nebo ovlivňování; sluchové halucinace‚ které komentují nebo diskutují o pacientovi ve třetí osobě; poruchy myšlení a negativní příznaky.
Průběh schizofrenických poruch je bud' trvalý nebo epizodický s narůstajícím nebo trvalým defektem‚ anebo může být jedna nebo více atak s úplnou nebo neúplnou remisí. Diagnóza schizofrenie by neměla být stanovena za přítomnosti rozsáhlých nebo manických symptomů‚ pokud není jasné‚ že schizofrenní příznaky předcházely afektivní poruchu. Schizofrenie by rovněž neměla být diagnostikována v přítomnosti zřejmého onemocnění mozku‚ nebo během stavů intoxikace nebo odnětí drogy. Pokud se podobné poruchy vyvinou v průběhu epilepsie nebo jiných chorob mozku‚ pak by měly být klasifikovány jako F06.2‚ pokud byly vyvolány psychoaktivními látkami F10–F19 se společnou charakteristikou .5 na čtvrtém místě.
schizofrenie:
. akutní (nediferencovaná) F23.2
schizofrenie:
. cyklická F25.2
schizofrenní reakce F23.2
schizotypální porucha F21
F20 F 20 F 20
F20.0
Paranoidní schizofrenie
category
Paranoidní schizofrenie je charakterizována relativně trvalými‚ často persekučními bludy‚ které jsou většinou provázeny halucinacemi sluchovými a poruchami vnímání. Poruchy afektivní‚ poruchy vůle‚ řeči a symptomy katatonní jsou bud' nepřítomné nebo poměrně nenápadné.
Parafrenie
involuční paranoidní stav F22.8
paranoia F22.0
F200 F 20.0 F 200
F20.1
Hebefrenní schizofrenie
category
Forma schizofrenie‚ u které jsou nápadné změny afektivní‚ bludy a halucinace jsou částečné a prchavé‚ chování neodpovědné‚ nepředvídatelné‚ manýrismus je obvyklý. Nálada je nepřiměřená a plochá. Myšlení je dezorganizované a řeč je inkoherentní. Je zde tendence k sociální izolaci. Prognóza je obvykle špatná kvůli rychlému rozvoji negativních symptomů‚ zvláště oploštění afektů a ztrátě vůle. Hebefrenie by se normálně měla diagnostikovat pouze v dospívání a u mladých dospělých.
Dezorganizovaná schizofrenie
Hebefrenie
F201 F 20.1 F 201
F20.2
Katatonní schizofrenie
category
Katatonní schizofrenie je charakterizována především výraznými psychomotorickými poruchami‚ které mohou oscilovat mezi hyperkinézou a stuporem nebo povelovým automatizmem a negativizmem. Ztrnulé postoje mohou trvat dlouhou dobu. Epizody náhlého vzrušení mohou být kombinovány snovými stavy (oneiroidními) a s živými scénickými halucinacemi.
Katatonní stupor
Schizofrenní:
. katalepsie
Schizofrenní:
. katatonie
Schizofrenní:
. flexibilitas cerea
F202 F 20.2 F 202
F20.3
Nediferencovaná schizofrenie
category
Psychotické stavy‚ které splňují všeobecná diagnostická kritéria pro schizofrenii‚ ale jež nelze zařadit do žádného z podtypů v F20.0–F20.2 nebo takové‚ které mají příznaky více než jednoho z nich‚ bez výrazné převahy nějakého zvláštního souboru diagnostických charakteristik.
Atypická schizofrenie
akutní psychóza podobná schizofrenii F23.2
chronická nediferencovaná schizofrenie F20.5
postschizofrenní deprese F20.4
F203 F 20.3 F 203
F20.4
Postschizofrenní deprese
category
Depresivní stav‚ který může přetrvávat‚ se objevuje jako dozvuky schizofrenní nemoci. Některé schizofrenní symptomy‚ ať pozitivní nebo negativní‚ musí být stále přítomny‚ ale nejsou již v popředí klinického obrazu. Tyto depresivní stavy jsou spojeny se zvýšeným rizikem sebevraždy. Pokud nemá nemocný žádné schizofrenní symptomy‚ pak je možno diagnostikovat depresivní epizodu (F32.–). Pokud jsou schizofrenní symptomy stále floridní a zřetelné‚ pak by měla diagnóza zůstávat na příslušném schizofrenním podtypu (F20.0–F20.3)
F204 F 20.4 F 204
F20.5
Reziduální schizofrenie
category
Chronické stadium ve vývoji schizofrenní nemoci‚ kde je jasná progrese z časného do pozdního stadia. Je charakterizována dlouhodobými‚ nikoliv však nezbytně ireverzibilními‚ „negativními” symptomy a poruchami‚ např. psychomotorické zpomalení; snížená aktivita; otupělost afektu; pasivita a nedostatek iniciativy; chudá řeč v obsahu nebo množství; špatná non-verbální komunikace výrazem obličeje‚ očima‚ modulací hlasu a postojů; snížená péče o vlastní osobu a defektní sociální projevy.
Chronická nediferencovaná schizofrenie
Restzustand (schizofrenní)
Schizofrenní reziduální stav‚ postschizofrenní defekty
F205 F 20.5 F 205