F84.0 – Dětský autismus

F84.0

Dětský autismus

category

Typ pervazivní vývojové poruchy‚ která je definována: (a) přítomností abnormálního nebo porušeného vývoje‚ manifestujícího se před věkem tří let‚ a (b) charakteristickým typem abnormální funkce všech tří oblastí psychopatologie‚ kterými jsou reciproční sociální interakce‚ komunikace a opakující se omezené stereotypní chování. K těmto specifickým diagnostickým rysům dále přistupuje běžně škála dalších nespecifických problémů‚ jako fobie‚ poruchy spánku a jídla‚ návaly zlosti (temper tantrum) a agrese namířená proti sobě.

Autistická porucha

Infantilní:
. autismus

Infantilní:
. psychóza

Kannerův syndrom

autistická psychopatie F84.5

F840 F 84.0 F 840

F84.1 – Atypický autismus

F84.1

Atypický autismus

category

Typ pervazivní vývojové poruchy‚ která se odlišuje od dětského autismu bud' věkem začátku‚ nebo tím‚ že nesplňuje všechny tři skupiny požadavků pro diagnostická kritéria. Tato podpoložka by měla být použita tam‚ kde je abnormální a porušený vývoj až po třetím roku věku‚ a kde není dostatečně průkazná abnormalita v jedné nebo ve dvou ze tří oblastí psychopatologie požadované pro diagnózu autismu (porucha reciproční sociální interakce‚ porucha komunikace a opakující se omezené stereotypní chování) i přes přítomnost charakteristických abnormalit v jiných oblastech. Atypický autismus vzniká často u výrazně retardovaných jedinců a jedinců s těžkou vývojovou receptivní poruchou řeči.

Atypická dětská psychóza

Mentální retardace s autistickými rysy

F841 F 84.1 F 841

F84.3 – Jiná dětská dezintegrační porucha

F84.3

Jiná dětská dezintegrační porucha

category

Typ pervazivní vývojové poruchy‚ která je charakterizována tím‚ že po období zcela normálního vývoje následuje trvalá ztráta dříve získaných dovedností v různých oblastech vývoje průběhem několika měsíců. Typicky je to doprovázeno ztrátou zájmu o okolí‚ stereotypním motorickým manýrováním a porušenou sociální interakcí a komunikací‚ podobně jako u autismu. V některých případech může být porucha v určitém spojení s encefalopatií‚ ale diagnóza by měla být založena na projevech chování.

Infantilní demence

Dezintegrační psychóza

Hellerův syndrom

Symbiotická psychóza

Rettův syndrom F84.2

F843 F 84.3 F 843

F84.4 – Hyperaktivní porucha sdružená s mentální retardací a stereotypními pohyby

F84.4

Hyperaktivní porucha sdružená s mentální retardací a stereotypními pohyby

category

Tato porucha je špatně definovatelná s nejistou nozologickou validitou. Položka označuje skupinu dětí s těžkou mentální retardací (IQ pod 34)‚ jejichž hlavní problém tkví v hyperaktivitě a v poruchách pozornosti‚ ale i ve stereotypním chování. Po stimulanciích se nezlepšuje (na rozdíl od dětí s normální inteligencí) a může docházet k těžkým dysforickým reakcím (někdy doprovázeným psychomotorickou retardací) po podání psychostimulancií a v dospívání jeví hyperaktivita sklon k nahrazení sníženou aktivitou (což u hyperkinetických dětí s normální inteligencí nebývá). Tento syndrom je často sdružen s řadou vývojových opoždění‚ ať již specifických nebo globálních. Do jaké míry je tento typ příznaků způsoben nízkým IQ nebo organickou chorobou mozku‚ není známo.

F844 F 84.4 F 844

F90 – Hyperkinetické poruchy

F90

Hyperkinetické poruchy

category

Skupina poruch charakterizovaná časným začátkem (obvykle v prvních pěti letech života)‚ nedostatečnou vytrvalostí v činnostech‚ vyžadujících poznávací schopnosti‚ a tendencí přebíhat od jedné činnosti ke druhé‚ aniž by byla jedna dokončena‚ spolu s dezorganizovanou‚ špatně regulovanou a nadměrnou aktivitou. Současně může být přítomna řada dalších abnormalit. Hyperkinetické děti jsou často neukázněné a impulzivní‚ náchylné k úrazům a dostávají se snadno do konfliktů s disciplínou pro bezmyšlenkovité porušování pravidel spíše‚ než by úmyslně vzdorovaly. Jejich vztah k dospělým je často sociálně dezinhibován pro nedostatek normální opatrnosti a odstupu. Mezi ostatními dětmi nejsou příliš populární a mohou se stát izolovanými. Poznávací schopnosti jsou běžně porušené a specifické opoždění v motorickém a jazykovém vývoji je disproporciálně časté. Sekundárními komplikacemi jsou disociální chování a nízké sebehodnocení.

anxiózní poruchy F41.–

[afektivní] poruchy nálady F30–F39

pervazivní vývojové poruchy F84.–

schizofrenie F20.–

F90 F 90 F 90