F44.4 – Disociativní motorické poruchy

F44.4

Disociativní motorické poruchy

category

Nejběžnější varianty jsou ztráta schopnosti pohybovat celou končetinou nebo končetinami nebo jejich částmi. Mohou být velmi podobné téměř jakémukoli druhu ataxie‚ apraxie‚ akineze‚ afonie‚ dysartrie‚ dyskineze‚ záchvatů nebo obrny.

Psychogenní:
. afonie

Psychogenní:
. dysfonie

Hysterická tortikolis

F444 F 44.4 F 444

F42.0 – Převážně vtíravé myšlenky nebo ruminace

F42.0

Převážně vtíravé myšlenky nebo ruminace

category

Mohou mít formu myšlenek‚ nápadů‚ představ nebo popudů k činnosti‚ téměř vždy zneklidňujících pacienta. Někdy jsou nápady nerozhodné‚ nekonečné úvahy o alternativách‚ spojené s neschopností udělat běžná‚ ale nezbytná rozhodnutí v běžném denním životě. Vztah mezi nutkavými myšlenkami a depresí je zvláště úzký. Diagnózy vtíravé a nutkavé poruchy by mělo být užito pouze tehdy‚ když ruminace vznikne nebo přetrvává i bez depresivní epizody.

F420 F 42.0 F 420

F43.2 – Poruchy přizpůsobení

F43.2

Poruchy přizpůsobení

category

Stavy subjektivních obtíží a emoční poruchy‚ které obvykle zasahují do sociální oblasti funkce i výkonu. Začínají v období adaptace na výraznou změnu životní situace nebo stresovou životní událost. Stresor může narušit integritu sociální sítě pacienta (úmrtí v rodině‚ bolestná ztráta drahé osoby‚ osamocení)‚ široký systém sociálních opor a hodnot (stěhování‚ emigrace) nebo reprezentující velké vývojové přechody nebo krize (chození do školy‚ stát se rodiči‚ selhání v získání žádaného osobního postavení‚ důchod). Individuální predispozice nebo zranitelnost hraje důležitou roli v riziku vzniku a způsobu manifestace choroby z poruchy přizpůsobivosti‚ ale nicméně se předpokládá‚ že tato porucha nemůže vzniknout bez stresoru. Příznaky jsou různé‚ jako depresivní nálada‚ úzkost‚ strach (nebo jejich kombinace): pocit neschopnosti řešit situace‚ plánovat dopředu nebo pokračovat v současné situaci: určitý stupeň poruchy v provádění 9 běžných denních zvyklostí. Poruchy chování mohou být také přítomny‚ zvláště v dospívání. Dominující vlastností může být krátká nebo prolongovaná depresivní reakce nebo porucha jiných emocí a poruchy chování.

Kulturní šok

Reakce na hoře

Hospitalismus u dětí

dětská separační úzkost F93.0

F432 F 43.2 F 432

F40.0 – Agorafobie

F40.0

Agorafobie

category

Poměrně dobře definovaný soubor fobií‚ zahrnujících strach z opuštění domova; vstupu do obchodů‚ zástupů lidí a na veřejná prostranství; nebo cestovat sám ve vlaku‚ autobusu nebo letadle. Panická porucha je častá při minulých i přítomných epizodách. Depresivní a obsedantní symptomy a sociální fobie jsou také běžně přítomny jako podružné rysy. Vyhýbání se fobickým situacím je častým rysem současných i minulých epizod a někteří agorafobici prožívají jen málo úzkosti‚ protože jsou schopni se vyhnout svým fobickým situacím.

Agorafobie bez panické poruchy v anamnéze

Panická porucha s agorafobií

F400 F 40.0 F 400

F32 – Depresivní fáze

F32

Depresivní fáze

category

Typická fáze‚ která bude níže popsána‚ může probíhat v lehké‚ střední nebo těžké formě. Nemocný má zhoršenou náladu‚ sníženou energii a aktivitu. Je narušen smysl pro zábavu‚ osobní zájmy a schopnost koncentrace. Po minimální námaze se objevuje únava. Je narušen spánek a je zhoršená chuť k jídlu. Sebehodnocení a sebedůvěra jsou zhoršeny‚ pocity viny a beznaděje jsou přítomny i u lehkých případů. Zhoršená nálada se v časovém průběhu příliš nemění‚ nereaguje na okolní změny. Může být provázena tzv. „somatickými” symptomy‚ jako je ztráta zájmů a pocitů uspokojení. Ranní probouzení je o několik hodin dříve před obvyklou hodinou. Deprese se horší nejvíce ráno. Je zřetelná psychomotorická retardace a agitovanost. Je ztráta chuti k jídlu‚ hubnutí a ztráta libida. Podle počtu a tíže příznaků je možno fázi hodnotit jako mírnou‚ střední nebo těžkou.

jediná fáze:
. depresivní reakce

jediná fáze:
. psychogenní deprese

jediná fáze:
. reaktivní deprese

poruchy z přizpůsobení F43.2

periodická depresivní porucha F33.–

pokud je sdružena s poruchami chování podle F91.– F92.0

F32 F 32 F 32

F20.6 – Schizophrenia simplex

F20.6

Schizophrenia simplex

category

Porucha s pozvolným‚ ale progresivním vývojem podivností v chování‚ neschopností vyhovět společenským požadavkům a úpadek celkového projevu. Charakteristické negativní jevy reziduální schizofrenie (např. afektivní plochost‚ ztráta vůle apod.) se vyvíjejí bez jakýchkoli zřejmých psychotických příznaků.

F206 F 20.6 F 206

F07.2 – Postkomoční syndrom

F07.2

Postkomoční syndrom

category

Tento syndrom se objevuje po úrazu hlavy (obvykle dostatečně těžkém‚ že způsobil ztrátu vědomí) a zahrnuje řadu různých symptomů‚ jako bolest hlavy‚ závratě‚ únava‚ podrážděnost‚ obtížnou koncentraci a schopnost provádět duševní úkoly‚ poruchu paměti‚ nespavost a sníženou toleranci ke stresu‚ emočnímu vzrušení nebo alkoholu.

Postkontuzní syndrom (encefalopatie)

Posttraumatický mozkový syndrom nepsychotický

stávající (současný) otřes mozku S06.0

F072 F 07.2 F 072

F04 – Organický amnestický syndrom‚ který nebyl vyvolán alkoholem nebo jinými psychoaktivními látkami

F04

Organický amnestický syndrom‚ který nebyl vyvolán alkoholem nebo jinými psychoaktivními látkami

category

Syndrom zřetelného narušení recentní a dlouhodobé paměti‚ zatímco bezprostřední výbavnost je zachována; je snížená schopnost se učit něčemu novému a je časová dezorientace. Konfabulace může být výrazným projevem‚ ale vnímání a ostatní poznávací funkce‚ včetně intelektu‚ jsou obvykle neporušeny. Prognóza záleží na průběhu základní léze.

Korsakovova psychóza nebo syndrom nealkoholického původu

amnézie:
. NS R41.3

amnézie:
. anterográdní R41.1

amnézie:
. disociativní F44.0

amnézie:
. retrográdní R41.2

Korsakovův syndrom:
. vyvolaný alkoholem nebo neurčený F10.6

Korsakovův syndrom:
. vyvolaný jinými psychoaktivními látkami F11–F19 se společnou charakteristikou .6 na čtvrtém místě)

F04 F 04 F 04

F06.7 – Lehká porucha poznávání

F06.7

Lehká porucha poznávání

category

Porucha charakterizovaná poškozením paměti‚ potížemi s učením a se sníženou schopností koncentrace na daný úkol déle než jen v krátkém úseku‚ častý je zjevný pocit duševní únavy‚ když je snaha o vyřešení úkolu. Nové učení je subjektivně obtížné‚ i když objektivně úspěšné. Žádný z těchto symptomů není tak závažný‚ aby byla vyslovena buď diagnóza demence (F00–F03) nebo deliria (F05.–). Tato diagnóza by se měla stanovit jen ve spojení se specifikovanou somatickou poruchou‚ a neměla by být stanovena za přítomnosti jakékoli duševní poruchy nebo poruch chování zařazených do F10–F99. Tato porucha může předcházet‚ být přidružena nebo následovat široké spektrum infekcí a somatických poruch jak mozkových‚ tak systémových‚ ale přímý důkaz účasti mozku není vždy nezbytně přítomen. Může být odlišen od postencefalitického syndromu (F07.1) a postkomočního syndromu (F07.2) odlišnou etiologií‚ užším spektrem všeobecně mírnějších symptomů a obyčejně kratším trváním.

F067 F 06.7 F 067